Dítě a motorika

Motorikou (hybností) nazýváme pohybové činnosti a dovednosti našeho těla.

Rozlišujeme dvě základní oblasti motoriky:

1.      hrubá motorika představuje hybnost těla a postupuje podle vývoje -plazení, obracení se, sezení, lezení po čtyřech, chůze, házení, skákání, jízda na kole

2.      jemná motorika představuje především hybnost ruky - prstů a dlaní, Je důležitá pro uchopení věcí, zapínání knoflíků, oblékání, zavázání tkaniček, stavění kostek, stříhání atd.

Do jemné motoriky patří: grafomotorika, oromotorika, vizuomotorika

Grafomotorika představuje hybnost velmi jemných svalů dlaně a prstů, umožňuje nám psát, kreslit, malovat, rýsovat.

Oromotorika představuje hybnost mluvidel – obličejových svalů, jazyka a rtů, je důležitá pro artikulaci a výslovnost jednotlivých hlásek

Vizuomotorika představuje vzájemnou koordinaci oka a ruky, potřebnou pro psaní a kreslení

Předškolák by měl umět stříhat, lepit, skládat, vybarvovat, obkreslovat, kreslit, modelovat, překládat papír, trhat na různě velké kousky pro vytvoření koláže, měl by se učit zvládat zapínat knoflíky, zavazovat tkaničky, dobře držet pastelku/ tužku.

Čím podpořit rozvoj jemné motoriky?

-          v každodenních činnostech samoobsluhy: oblékání, svlékání, zapínání knoflíků, zipů, zavazování tkaniček, čištění zubů, skládání oblečení, utěrek Ve výtvarných aktivitách: stříhání, lepení, hry s kostkami, stavebnicí, namotávání klubíček, navlékání korálků, práce s papírem (překládání, trhání, koláže).

-          v aktivitách v kuchyni: přebírání, přelévání, přesýpání, míchání…

Dítě a vnímání času

Vnímání času nám umožňuje chápat souvislosti různých dějů a procesů. Rozvíjí se postupně už od narození, osvojujeme si ho vlastními zkušenostmi a způsobem, jak o čase a událostech mluvíme. Pro malé dítě je těžké vytvořit si představu určitého časového úseku (týden, měsíc). Učí se porozumět času pomocí činností, které se v jeho denním režimu opakují.

Předškolák by měl rozumět časovému významu před/po, umět používat minulý čas, rozlišovat den a noc, ráno a večer.

Než půjde do školy, měl by umět?

-          rozlišovat činnosti, které děláme ráno, dopoledne, odpoledne, večer

-          začít se orientovat ve dnech v týdnu

-          vyjmenovat roční období, případně určit hlavní činnosti pro dané období

-          včera, dnes, zítra – rozumět těmto termínům a používat je

-          uspořádat děj, příběh, „jak to jde za sebou“

-          vyprávět krátkou pohádku od začátku do konce

Jak trénovat časové vnímání?

Povídejte si s dětmi, vyprávějte jim, čtěte pohádky!

Pozorujte věci kolem vás, v přírodě (jak rostliny nejdřív klíčí, pak rostou, kvetou…)

Dítě a předmatematické představy

Předmatematické představy jsou důležité pro pozdější matematické dovednosti, jsou základem pro logické myšlení a porozumění matematickým konceptům.

Co jsou předmatematické dovednosti?

-          TŘÍDĚNÍ předmětů podle určité vlastnosti (barvy, tvaru, velikosti)

-          POROVNÁVÁNÍ různého množství (menší a větší, kratší a delší, více a méně)

-          ŘAZENÍ předmětů podle kritérií (např. od nejnižší po nejvyšší, od nejsvětlejší po nejtmavší,…)

-          POČÍTÁNÍ do určitého množství

Co by měl předškolák umět?

-          rozpoznat pravidlo, podle kterého jsou předměty řazeny

-          třídit podle kritérií (barva, tvar, velikost, vzor)

-          pozná a pojmenuje základní geometrické tvary, umí je nakreslit

-          sestavit obrázek dle předlohy

-          řadit a třídit prvky podle zadaných kritérií

-          počítat po jednom do 6

Jak podporovat MA představy?

Třiďte, řaďte, porovnávejte s dítětem cokoli kolem vás, doma, co vás napadne.

Zapojujte ho do běžných činností (vaření, úklid), hrajte si.

Dítě a řeč

Pro rozvoj řeči jsou klíčové první tři roky života dítěte, mozek se vyvíjí a zraje, a je připraven přijímat řečové podněty. Proto je důležité, aby na dítě „jeho lidé“ mluvili, četli a ukazovali mu obrázky, povídali si s ním.

Vývoj řeči je propojen s vývojem hrubé a jemné motoriky, s rozvojem řeči souvisí také vývoj myšlení. Je důležité rozvíjet další oblasti, které souvisí s řečí, to je sluch, zrak a pozornost.

Co by měl předškolák zvládnout?

-          popsat příběh podle obrázků

-          převyprávět známé pohádky

-          roztřídit věci a předměty do kategorií (např. ovoce, oblečení, nářadí, …)

-          přiřadit věci, které k sobě patří

-          poznat a pojmenovat protiklady

-          rozpoznat nesmyslné obrázky či detaily a vysvětlit je

Jak podporovat řečové dovednosti?

ČTĚTE dětem, pravidelně každý den. Čtením rozvíjíte zároveň dětskou obrazotvornost a kreativní myšlení (mozek se učí vytvářet obrazy ke slyšenému slovu). Zároveň spoluvytváříte něco hodně cenného – vzájemnost a vztah.

Hrajte s dětmi hry, tematické skládanky:

protiklady, zvířata, co k sobě patří, z čeho se vyrábí, kdo co dává…

Dítě a rozvoj sluchového vnímání

Sluchové vnímání a rozlišování umožnují rozpoznávat různé zvuky a organizovat je ve větší celky, které mozek zpracuje a celému sdělení dá význam.

Oblast sluchového vnímání zahrnuje:

-          sluchové rozlišování

-          sluchová analýza a syntéza

-          sluchová paměť

-          vnímání rytmu

Co by měl zvládat předškolák?

-          rozlišovat zvukově podobné hlásky ( b-p, s-z, g-k, v-f, t-d,…)

-          rozpozná zvukově podobná slova (brát-prát, kráva-tráva, kosa-koza,...)

-          rozlišuje měkké/tvrdé slabiky ve slovech

-          určit počáteční písmeno ve slově

-          básničky a písničky

-          zatleskat slabiky ve slově

Jak podpořit sluchové vnímání?

Říkejte s dětmi básničky, říkanky, hádanky, spojujte je s pohybem.

Dítě a zrakové vnímání.

Zrakové vnímání je schopnost rozlišovat zrakem detaily a odlišnosti předmětů- jejich barvy, tvary, vzory. Je důležité pro mnoho každodenních činností a her dítěte (skládání kostek, stříhání, lepení, malování, oblékání, obouvání), ve škole pak pro osvojování čtení, psaní a počítání.

Co by měl předškolák zvládat?

-          pojmenovat barvy základní i doplňkové

-          rozlišit mezi stejnými obrázky jiný

-          vyhledat dvojice obrázků – shodné/neshodné

-          skládat obrázek podle předlohy

-          poznat a doplnit chybějící část obrázku

-          rozumět pojmům vpředu/vzadu, nahoře/dole

Jak dítěti pomoci?

Hrajte hry jako domino, kvarteto, lotto. Skládejte s dětmi obrázky, puzzle.

Buďte kreativní, vymýšlejte a vytvářejte svoje skládanky (např. rozstříhat pohled, obrázek a složit jej)

Dítě a prostorové vnímání.

 Prostorové vnímání je schopnost orientovat se v prostoru kolem nás, chápat vztahy mezi předměty nebo mezi předměty a námi.

Je důležité pro rozvoj matematických schopností, porozumění vztahů mezi čísly, porozumění geometrii. Zároveň je důležité pro psaní a čtení.

Dítě se učí odhadovat vzdálenost, vnímat perspektivu, vnímat polohu a pozici předmětů.

Předškolák by měl zvládat:

-          správně porozumět významu polohy - nahoře, dole, vzadu, vpředu, vysoko, nízko, nad, pod, mezi, vedle, za, před

-          rozumět a používat předložky – uprostřed, na kraji, nahoře, dole

-          rozumět pojmům a určovat – první, poslední, prostřední

-          určovat vpravo/vlevo na vlastní osobě

-          určit, ve které ruce drží tužku

-          rozumět instrukcím vpravo nahoře/dole, vlevo nahoře/dole.

Jak posilovat prostorové vnímání?

-          pro zlepšení obratnosti – házení míčků do koše (míčky z různých materiálů a velikostí)

-          rozstříhat a skládat geometrické tvary

-          bludiště – různé varianty a typy